pondělí 21. října 2013

Ptáčku zpěváčku, dělej mi společnost

(Jako obvykle doprovod)

nedávno mě spolužák nazval
vymaštěnou krávou.
to když jsem si s R
povídala v dějáku.
žíly mi to netrhalo ani tehdy

a ani teď.

asi jsem se smířila s faktem, že
mě nemají rádi. 
asi s tím 
počítám.
asi to mám
ráda.
říkejte si co chcete
jsem divná.


v tělocviku jsme se bavili s R a
klubem debilů, co v dospělosti budou normální
o tom, 
že jsou kamarádi.
a že se mají rádi.
nahlas jsem automaticky prohlásila
"mě nikdo nemá rád"
oni mi to potvrdily.
jsou kámoši 
má je

ráda.

kost a 
tělo hledá
něco více než
tělo.

bukowski byl génius.

dekadentni poezie.
dno 
samotné literatury.

když jsem 
svůj názor
řekla
učitelce. 

tvrdila, že nemám
pravdu,
že je to
špička
ledovce.

asi nepochopila, že 
když jednou spadnete na
samotné dno 
a budete se v něm
rochnit
pochopíte
realitu 
a najdete svět.


neuvidíte butiky 
a vyžehlené
halenky s
kytičkovým vzorem 
při prohlídce 
města.

zato si všimnete
každé děvky
každého zakouřeného
pajzlu na míle 
daleko.

Žádné komentáře:

Okomentovat