Nikdo nikdy neviděl to, co vidět měl

ani nevíte
jaký je to pocit
probudit se do
ospalého dne
a začít už od rána
přemýšlet nad
světovýma ovčanama.

ztratili to, co měli.
zapomněli to, co věděli.
vzdali se
kolektivního
myšlení,
vlastního názoru,
vlastní originality,
svého charakteru.

nikdo již neprojevuje nepokoj,
když se mu něco nelíbí.
nikdo se nebrání, když
s ním zachází jako s pytlem sraček.
nikdo nemá potřebu,
přemýšlet.
nikdo nechce,
znát pravdu.

a tak se u koryta zase vystřídají
prasata, aby se všichni
dosyta nažrali.

a tak se zase přepíše
historie
a zase přijde jiné prase co
bude diktovat volnost omezenou
pravidly.

a všichni budou
nadávat,
ale nikdo s tím nic neudělá protože
ztratili to, co měli.
zapomněli to, co věděli.
vzdali se
kolektivního
myšlení,
vlastního názoru,
vlastní originality,
svého charakteru.

až příště budete
tleskat něčemu co nesnášíte,
obdivovat něco,
čím pohrdáte,
nebo souhlasit s něčím,
co odmítáte.

teď myslete na budoucnost,
teď si uvědomte co to znamená.
teď přemýšlejte nad následky.
a všimněte si
kolik ducha zůstalo
ve všech koho znáte.