Spolusedící řeší problémy s rodinou. Je z toho celá špatná a všechno. Nelituju ji. Nezajímá mě to nijak zvlášť. Spíše mě irituje fakt, že má problém a já jsem 4ever happyend. R. má snoubence až v Kladnu a vidí se max. jednou za 2 týdny. Moje láska bydlí u Brna. A (nová osoba) se zamiloval její přítel zpět do bývalí. Navíc se před ní líbal s cizí holkou. A mě by nikdy moje zlatíčko nepodvedlo. (Doufám...) (O mě už se to bohužel říct nedá...) A tak přemýšlím proč chci cítit bolest? Proč chci, abych trpěla? Abych byla sama? U R. je to jednoduché. Tak chce být něčím zajímavá. Ale u mě?
´Cause I´d rather feel pain than nothing at all.
Štve mě to. To že všichni cítí jak jim buší srdce, motýlky v břiše a já vše vím jen intuičně. Vím koho mám ráda, vím koho miluju, ale tím to končí.
Včera jsme si povídali o tom, že emoce řídí náš život a mozek se snaží marně pouze ovládat emoce. Ale co když je to naopak? Prý si to nedokáže představit. Prý je to nejspíš nepravděpodobné a ojedinělé. Ale nedokáže říct, jestli je to dobře nebo špatně. JE TO ŠPATNĚ! Ten pocit, když jste s někým, koho milujete, ale necítíte nic. Ten pocit, kdy svět vnímáte jako sen, halucinaci, počítačoví program, příběh v knize, ale já nejsem hlavní hrdina. Ani hlavní záporák. Jsem pouhý prostý a bezmocný ovčan, co se mihne kolem, když bude mít štěstí, a nikdo nebude vědět, co se s ním stane. Naprosto nezajímavé křoví, pozadí kulisa, sloužící, pro dokonalí svět někoho jiného.
A proto se vás nakonec ptám. Jste spokojení? Máte se rádi? Máte někoho rádi? Má někdo rád vás? Je to váš příběh?
´Cause I´d rather feel pain than nothing at all.
Štve mě to. To že všichni cítí jak jim buší srdce, motýlky v břiše a já vše vím jen intuičně. Vím koho mám ráda, vím koho miluju, ale tím to končí.
Včera jsme si povídali o tom, že emoce řídí náš život a mozek se snaží marně pouze ovládat emoce. Ale co když je to naopak? Prý si to nedokáže představit. Prý je to nejspíš nepravděpodobné a ojedinělé. Ale nedokáže říct, jestli je to dobře nebo špatně. JE TO ŠPATNĚ! Ten pocit, když jste s někým, koho milujete, ale necítíte nic. Ten pocit, kdy svět vnímáte jako sen, halucinaci, počítačoví program, příběh v knize, ale já nejsem hlavní hrdina. Ani hlavní záporák. Jsem pouhý prostý a bezmocný ovčan, co se mihne kolem, když bude mít štěstí, a nikdo nebude vědět, co se s ním stane. Naprosto nezajímavé křoví, pozadí kulisa, sloužící, pro dokonalí svět někoho jiného.
Žádné komentáře:
Okomentovat